Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

ropiky1938 

185 Číměř ...... (Jindřichohradecko)

55 fotek 21.1.2011 - zobrazení
Stavební úsek lehkého opevnění "185" měl za úkol zajistit obranu proti vpádu nepřítele na jindřichohradecko od jihu, v oblasti mezi Staňkovským rybníkem a rybníkem Osika. Jednalo se o vůbec největší úsek lehkého opevnění zadaný v rámci výstavby čsl. opevnění vůbec. Původně se počítalo s výstavbou 148 řopíků, nakonec jich vybudováno bylo 149. Jeho výstavba byla zadána 13.7.1938 jindřichohradeckému podnikateli Bohumilu Kasalovi a velitelem Vojenského stavebního dozoru zde byl ustanoven por. pěch. Miroslav Flieder, sídlíci v Číměři, v čísle popisném 113. Stavební firma nasadila hned od začátku výstavby vysoké tempo, takže už dva dny po oficiálním zadání výstavby úseku měla připravených 10 výkopů pro budoucí objekty a navezen k nim materiál. Vojenská správa určila že přednostně mají být vybudovány objekty 1.sledu, objekty sledu druhého měly být budovány až následně a v září 1938 jejich výstavba teprve začínala. Vybetonován ale nestihl být už žádný. K 1.září 1938 na výstavbě tohoto rozsáhlého úseku opevnění pracovalo 290 dělníků a 5 polírů a mistrů, ale ani tak zde nepostupovaly práce v tempu které požadovala armáda., tj. aby stavitel měsíčně vybetonoval 12 až 14 objektů a tím betonážní práce v celém úseku dokončil do konce října. I přes snahu firmy se ale tohoto tempa dosáhnout nepodařilo, přičemž výstabu navíc ještě komplikovali opožděné dodávky poncéřových dveří, periskopových rour a vchodových střílen, které staviteli dodávala přímo armáda. Ale i tak firma Bohumila Kasala, pro níž tato zakázka byla jedna z největších v její historii, provedla stavební práce velice kvalitně a zkušební betonové kostky z jí budovaných objektů vykazovaly nadprůměrnou pevnost. Ovšem vzhledem k pozdnímu zadání stavby se do odstoupení pohraničí po mnichovské dohodě u mnoha objektů už nestihly vybudovat záhozy čelní stěny a terénní úpravy v jejich okolí, což se týká především pevnůstek západně od osady Hradiště a nestihly být vybetonovány ani všechny prvosledové objekty, takže u Staňkovského rybníka zůstala neopevněná mezera. Z 58 vybetonovaných objektů bylo po mobilizaci v září 1938 naší armádou obsazeno 53 pevnůstek, zbylé byly tou dobou teprve těsně po betonáži a ještě v bednění. A protože právě v této oblasti se očekával hlavní nápor Wermachtu na jihu Čech, bylo zde kromě výstavby betonových pevnůstek také přikročeno k rozsáhlé výstavbě protipěchotních a protitankových překážek, budování zákopového systému a úpravám potoků a rybníků, aby jejich pomocí šlo zaplavit, nebo alespoň rozbahnit předpolí obranné linie. K tomu také mělo napomoci odstřelení hráze rybníka Osika a vypuštění rybníků Novobystřického, Mnišského a Hlinitého a také úprava některých úseků potoků na protitankový příkop. Celkově měla být soustavou těchto zátop a protitankových příkopů přehrazena oblast od Osiky, až po severní okraj Nové Bystřice. Za protektorátu, ještě v roce 1939 bylo z rozkazu říšskoněmeckých úřadů přikročeno klikvidaci objektů československého opevnění, nacházejících se na území protektorátu. Z úseku 185 se to týkalo 14-ti pevnůstek v západní části úseku mezi Peršlákem a Staňkovským rybníkem, paradoxně i přes to, že se nacházely na území Říše. Naopak po druhé světové válce byly pevnůstky připravovány pro jejich využití v případném ozbrojeném konfliktu se západnímy státy a díky tomu získalo na přelomu 50. a 60. let 14 řopíků protiatomovou úpravu s prefabrikovanou vstupní chodbičkou. Takto reaktivované objekty byly v té dově také vybaveny poválečnými univerzálními lafetami UL-1.
reklama
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron