Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

ropiky1938 

8 - Břeclav ......... (jižní Morava)

43 fotek červen 2004 až červenec 2017 - zobrazení
Typickým rysem pohraničního opevnění na jižní Moravě je jeho umístění většinou v jen mírně zvlněném terénu se spoustou polí nebo vinic. To sice platí pro většinu úseků opevnění vybudovaného zde vybudovaného, ale i tak se se najdou dvě oblasti, kde je tomu jinak. Jednou z nich je úsek opevnění mezi Břeclaví a řekou Moravou, resp. s jejím soutokem s řekou Dyjí, na hranici se Slovenskem. Tato oblast, charakteristická především rozsáhlými porosty lužních lesů byla od roku 1872 využívána rodem Lichtenštejnů jako obora pro chov vysoké a černé zvěře. Svým charakterem se jedná o oblast převážně zalesněnou listnatým lužním lesem, s množstvím mokřadů, slepých říčních ramen a původně také meandrů řek Moravy a především Dyje. V letech 1936 až 1937 tu bylo v rámci opevňovacích prací vybudováno několik desítek objektů lehkého opevnění. Svůj charakter uzavřené oblasti si udržela i po 2. světové válce, kdy fungovala nejen jako obora, ale i jako zakázaná oblast hraničního pásma, přičemž rota Pohraniční stráže se nacházela přímo na území obory. Z tohoto důvodu byl obvodový plot obory z jižní strany (souběžný s řekou Dyjí) přebudován na pohraniční Signální stěnu, což byla ona známá "železná opona", jejíž pozůstatky v oplocení obory lze najít dodnes. V sedmdesátých letech proběhla v této lokalitě regulace toku řeky Dyje a výstavba sypaných protipovodňových hrází, což se ovšem zdejší přírodu a její charakter nijak výrazně nenarušilo.
Výstavba opevnění na břeclavsku byla zahájena v roce 1936, kdy bylo stavebním firmám pánů inženýrů Františka Hrbaty a Aloise Smékala z Prostějova, a Josefa Macouna z Břeclavi, zadáno k výstavně 46 kulometných pevnůstek v prostoru mezi soutokem řek Moravy a Dyje na východě, až po oblast Lednických rybníků na západě. I když se jednalo o pevnůstky vzor.36 známé i z Čech, ty samé objekty budované na jižní Moravě se od těch v čechách budovaných, poměrně výrazně lišily. Nebyly budovány v unifikovaném stavebním provedení jako "šestatřicítky" v Čechách, ale jejich tvar, rozevření střílen, tloušťka stěn a se přizpůsobovaly podle palebných úkolů a umístění v terénu, které jednotlivé pevnůstky měly. Většina z nich se dochovala, zatím poslední ze zničených je objekt, který musel ustoupit výstavbě nového železničního mostu na trati z Břeclavi do Vídně v roce 2014.
Výstavba opevnění na Břeclavsku v ještě větší míře pokračovala po 14.4.1937, kdy byl brněnské stavební firmě Ing. Stanislava Neděli zadán k výstavě úsek lehkého opevnění označený jako úsek "8" - Břeclav. Ten obsahoval 96 řopíků táhnoucích se až ve třech sledech od soutoku Moravy s Dyjí, až po Mlýnský rybník u Lednice. Jeho hlavním úkolem bylo zabránění postupu nepřítele na Břeclav, která byla a je důležitým železničním uzlem. Část řopíků v prostoru jihovýchodně od Břeclavi byla zničena už za okupace, další odstřely řopíků. tentokrát už v režii Československé lidové armády, probíhaly až do začátku 70 let. Další řopíky tohoto úseku padly za obět při regulačních pracech na řece Dyji v 70.tých a 80-tých létech dvacátého století, minimálně tři z pevnůstek postavených na březích vodních toků se po podemletí břehů do vody také zřítily, a zatím asi posledním ze zničených je dvojice objektů typu "D", které v roce 2006 padly za oběť budování nového mostu přes Dyji na železničním hlavním tahu na Slovensko. Některé z dochovaných objektů byly počátkem šedesátých let vybaveny prefabrikovanou vstupní protiatomovou chodbičkou PAO.
Výstavba opevnění na břeclavsku pokračovala ještě v roce 1938, kdy byly nejprve mezi řopíky úseku 8 z předešlého roku, vsazeny 4 řopíky vybudované v stavební firmou "Ing. Alois Hrbata a Ing. Alois Smékal, Prostějov", od 16. března 1938 budující stavební úsek "10" Březí za Mikulovem.
Poslední fází výstavby opevnění, která se ale kvůli událostem po Mnichovské dohodě už nestačila plně rozvinout, byla výstavba opevnění těžkého, narychlo zde projektovaného po anšlusu Rakouska. V roce 1938 byla mladoboleslavské stavební firmě pánů Hrázského a Jenče zadána výstavba izolovaných pěchotních srubů. Vzhledem k následným událostem firma stihla pouze rozpracovat výkopy, pro tyto sruby, ale k jejich betonáži na břeclavsku už nedošlo... Tím se také s konečnou platností uzavřela výstavba československého prvorepublikového opevnění v tomto regionu.
reklama
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron